Japonské šachy Shogi jsou zábavnější a výpočetně složitější variantou klasických šachů. Historie hry Shogi spadá až do období Hara (710 - 794).
Některé názvy kamenů jsou zvoleny dle českého standardu, který odpovídá klasickým šachům, nejde o doslovné překlady z japonštiny.
Každý hrací kámen má svoji hodnotu napsanou na povrchu v podobě japonských znaků a znaku mezinárodního. Na zadní straně, kromě krále a zlatého generála, jsou pak zobrazeny dva nebo tři znaky označující povýšenou hodnotu kamene v červené barvě. Pokud dojde k herní situaci, kdy může být kámen povýšen, jednoduše se otočí.
Japonské znaky jsou pro lidi bez znalosti japonštiny příliš složité pro zapamatování, což odrazovalo začátečníky od hlubšího zájmu o tuto hru. Proto byly tradiční kameny upraveny tak, že se japonské znaky nahradily mezinárodními symboly. Toto značení se však příliš neujalo, většina literatury pro Shogi používá při svém výkladu tradiční japonské značení.
Tato hrací sada zahrnuje oboje značení, proto si i naprostý začátečník bez znalosti japonštiny může zahrát Shogi proti rodilému Japonci.
Délka hry: 20 - 60 min, Věk: 5+
Hra je pro 2 hráče, hrající na čtvercové desce 9 x 9 polí. Jednotlivá pole nejsou barevně rozlišena.
Každý hráč má sadu dvaceti dřevěných kamenů. Kameny dvou hráčů se barevně nerozlišují, ale jsou otočeny orientovanou šipičkou proti druhému hráči - tak je jednoznačně určeno, komu který kámen patří.
● 1 král
● 1 věž
● 1 střelec
● 2 zlatí generálové
● 2 stříbrní generálové
● 2 jezdci
● 2 kopiníci
● 9 pěšců
Cílem hry je teoreticky vzato zajetí krále protihráče, ačkoli v praxi hra končí matem, nebo když je mat nevyhnutelný – stejná situace jako v klasických šachách:
Pokud je král ohrožen a hrozí mu, že by byl v dalším tahu vyhozen, je nucen odvrátit nebezpečí vyhození. Šachující musí šach oznamovat nepříteli.
Stejně jako v klasickém šachu nemá král dovoleno táhnout na pole ohrožené soupeřovým kamenem. Je-li napaden (nebo-li je v šachu), odpovídající hráč musí tento šach ihned zrušit.
Hráč musí uhnout králem, nebo sebrat nepřátelský kámen (králem či jiným kamenem), případně musí svůj kámen postavit nebo vložit do cesty ohrožení.
Pokud hráč nemůže odvrátit nebezpečí, to znamená, že bude v každém případě v příštím tahu sebrán, jedná se o mat a hru prohrává.
Pohyb jakéhokoli kamene, kromě jezdce, není možný přes jiný vlastní či nepřátelský kámen, který stojí na trase možného pohybu.
Hráč není povinen táhnout kamenem, kterého se již dotkl.
(Malý znak znázorněný v pravém dolním rohu je pouze pomocný, aby hráči věděli, jaký kámen byl povýšen.)
| Král Může se přesunout o jedno pole kterýmkoli směrem, pokud mu v tom nebrání šach protihráče. | ![]() | ![]() |
| Zlatý generál Může se přesunout o jedno pole svisle nebo vodorovně libovolným směrem, nebo o jedno pole šikmo pouze vpřed. | ![]() | ![]() |
| Stříbrný generál Může se přesunout o jedno pole šikmo libovolným směrem, nebo o jedno pole svisle pouze vpřed. | ![]() | ![]() |
| Povýšený stříbrný generál Ztrácí své dosavadní schopnosti pohybu a získává vlastnosti zlatého generála. | ![]() | ![]() |
| Střelec Může se přesunout o libovolný počet polí šikmým směrem. | ![]() | ![]() |
| Povýšený střelec Pohybuje se jako střelec nebo král, ale v každém tahu jen jedním z těchto dvou způsobů. | ![]() | ![]() |
| Vež Může se přesunout o libovolný počet polí svislým nebo vodorovným směrem. | ![]() | ![]() |
| Povýšená věž Pohybuje se jako věž nebo král, ale v každém tahu jen jedním z těchto dvou způsobů. | ![]() | ![]() |
| Kopiník Může se přesunout o libovolný počet polí svisle vpřed. Nemůže se pohybovat žádným jiným směrem. | ![]() | ![]() |
| Povýšený kopiník Ztrácí své dosavadní schopnosti pohybu a získává vlastnosti zlatého generála. | ![]() | ![]() |
| Jezdec Skáče přes jedno pole vpřed svisle před sebou na následující pole šikmo do strany. Na rozdíl od jezdce v klasickém šachu se nemůže pohybovat jiným směrem než vpřed. | ![]() | ![]() |
| Povýšený jezdec Ztrácí své dosavadní schopnosti pohybu a získává vlastnosti zlatého generála. | ![]() | ![]() |
| Pěšec Může se přesunout o jedno pole svisle vpřed. Nemůže se pohybovat žádným jiným směrem. Na rozdíl od pěšce v klasickém šachu vyhazuje také rovně. | ![]() | ![]() |
| Povýšený pěšec Ztrácí své dosavadní schopnosti pohybu a získává vlastnosti zlatého generála. | ![]() | ![]() |
Při pohledu ze své vlastní strany stavíme herní kameny následujícím způsobem:
● kopiník | jezdec| stříbrný generál | zlatý generál | král | zlatý generál | stříbrný generál | jezdec | kopiník
● druhá pozice zleva: střelec
● druhá pozice zprava: věž
● celá řada je zastavěna pěšci
Protihráč staví své kameny stejným způsobem ze svého pohledu, sestava je tedy zrcadlově obrácená, jen střelec stojí vždy proti věži a naopak.

Hru začíná „černý” hráč - vyzývající král (označení „černý” a „bílý” hráč se používá jen pro usnadnění rozlišení dvou soupeřů, ve skutečnosti jsou stejné barvy). V praxi záleží na domluvě anebo začíná starší hráč.
Následně se oba hráči střídají ve hře vždy po jednom tahu.
V jednom tahu může hráč přemístit nebo vložit jen jeden kámen.
Hráč se tahu nesmí vzdát.
Hra pokračuje tak dlouho, dokud neskončí matem, popřípadě jeden z hráčů nevzdá hru, nebo se soupeři nedohodnou na remíze.
Pro každého z obou hráčů představují poslední 3 nejvzdálenější řady herních polí tzv. „povyšovací zónu”. Jsou to 3 řady polí, ze kterých soupeř se svými kameny zahajoval hru.
V okamžiku, kdy se hráč s kamenem dostal na toto území, nebo na začátku tahu se v ní již nachází (pokud je kámen v zóně povýšení na začátku tahu nebo na konci tahu, nehraje roli), má možnost se na konci téhož tahu rozhodnout pro jeho povýšení (což provede otočením kamene a získá tak jeho nové vlastnosti - stávající vlastnosti zapomíná).
● Kámen se dostane tahem do povyšovací zóny.
● Kámen se posune v povyšovací zóně.
● Kámen se nachází v povyšovací zóně a vyjede z ní.

Hráč má také možnost ponechat kameni stávající hodnost; v tomto případě se může rozhodnout k povýšení v kterémkoli dalším tahu (musí samozřejmě stále splňovat pohyb v povyšovací zóně).
Povýšení po tahu je nutné jen v případě, když se kámen dostane do pozice, z které by se v příštím tahu nemohl hýbat.
Nutné povýšení je tedy pro pěšce a kopiníka v poslední řadě polí, pro jezdce v předposlední a poslední řadě polí.
Povýšení je trvalé a kámen nelze degradovat, dokud není kámen zajat - zajetím ztrácí svoji povýšenou hodnost a nabývá hodnosti původní.
V případě, že vlastní kámen zaujme pole, které je obsazeno nepřátelským kamenem, je nepřátelský kámen zajat odsunutím z hrací desky a její místo zaujme vlastní kámen. Zajatý kámen získává hráč, který kámen zajal. Je zakázáno jakýmkoli způsobem zajaté kameny skrývat, aby měl i protihráč jasný přehled o tom, jaké kameny mu byly zajaty.
Hráč má buď možnost táhnout kamenem, nebo kámen vložit (obojí během jednoho tahu nelze).
● Vložením kamene nelze zajmou jiný kámen, musí být vložen na neobsazené pole, lze však jeho vložením provést šach nebo i mat.
● Vložený kámen se vkládá zpět do hry vždy nepovýšený, a to i tehdy, když ho vložíme do povyšovací zóny. Tato možnost nastává teprve při dalším tahu (při pohybu kamene).
● Kameny nesmí být vloženy na pole, ze kterého by neměly možnost dalšího pohybu (další tah by směřoval mimo hrací desku) - pěšec a kopiník tedy nesmí být vloženi na poslední řadu polí hrací desky, jezdec nesmí být vložen na předposlední a poslední řadu.
● Vložením pěšce nelze provést mat (ostatní kameny mohou), nicméně v následujícím tahu po vložení již provést mat může.
● Pěšec nesmí být vložen do sloupce, na kterém se již nachází jiný vlastní pěšec. Povýšený pěšec se nepovažuje za pěšce.
Hráč, který zajme soupeřova krále, vyhrává hru (dá králi mat).
V praxi se však často stává, že jeden z hráčů hru vzdá, pokud je zajetí jeho krále nevyhnutelné.
V profesionálních i vážných amatérských utkáních hráč, který provede nepovolený pohyb, prohrává bezprostředně. Jsou ještě dva možné způsoby ukončení hry, i když velmi neobvyklé: opakování a slepá cesta.
Opakováním hra skončí, jestliže stejná herní pozice nastane 4x po sobě - hra je ukončena remízou. Nicméně jestliže při této situaci nastal věčný šach, šachující hráč, který tuto situaci způsobil, prohrává.
Hra dosáhne slepé cesty, jestliže oba králové postoupili do povyšovací zóny tak, že ani jeden z hráčů nemá možnost dát mat a nemůže doufat, že získá nějaké další kameny. Jestliže tato situace nastane, o vítězi se rozhodne takto: zruší se všechny povýšené hodnosti a sečtou se body za jednotlivé kameny (včetně zajatých). Každá věž a střelec se počítá za 5 bodů a všechny ostatní kameny kromě králů po jednom bodu. Hráč, který má méně než 24 bodů prohrává, jinak hra končí remízou.
S hendikepy se hrají hry mezi různě silnými hráči.
V takové hře má hendikep slabší „černý” hráč. Některé kameny silnějšího „bílého” hráče jsou odstraněny před začátkem hry a „bílý” hru začíná. Odstraněné kameny již nejsou použity k další hře a nestávají se zajatými kameny „černého” hráče.
● levý kopiník
● střelec
● vež
● věž a levý kopiník
● věž a střelec
● čtyři kameny: věž, střelec a oba kopiníci
● šest kamenů: věž, střelec, oba kopiníci a oba jezdci
Jiné hendikepy jsou také možné, není však univerzálně stanovena jejich náročnost vzhledem k hernímu systému.